Interviews

Rozhovor s Bobem Picardem

Robert Picardo (Holodoktor) už po čtvrté hostuje v seriálu Hvězdná brána (SG-1) a to v epizodě deváté sezóny „The Scourge“. Objeví se opět v roli Richarda Woolseyho. Picardo při této příležitosti poskytl rozhovor pro GateWorld.

GateWorld: Za svou kariéru jste se dostal k velmi zajímavým rolím. Počínaje trenérem Cutlipem v „Báječmých letech“ a konče holografickým doktorem ve „Star Treku“. Co vás přimělo, abyste přijal roli agenta Woolseyho v seriálu Hvězdná brána?
Robert Picardo: Asi to, že mi zavolali a řekli, že chtějí, abych ho hrál. Producenti seriálu Hvězdná brána velmi rádi obsazují herce, které diváci znají z jiných sci-fi seriálů a tak nabízejí hostování i hercům ze Star Treku. Když jsem si poprvé přečetl scénář, měl jsem z něj pocit, že sice jde o zápornou postavu, ale také o člověka, který je motivován čestnými ůmysly. Myslí to dobře. Řekl jsem si, že se mi líbí už jen proto, že měl tak nesnášenlivou povahu a působil klaďasům seriálu tolik problémů. Všichni herci mě i přesto vřele uvítali do týmu a byli rádi, že jsem se k nim přidal. Všichni byli moc laskaví a dobře se mi s nimi pracovalo. Producenti Joe Mallozzi a Paul Mullie jsou asi také mými fanoušky, stejně jako já jejich. Takže i oni byli rádi, že jsem se vrátil. Postava se stala mnohem komplexnější i sympatičtější, než se zprvu zdálo.

GW: O nejnovější epizodě víme tolik, že se Woolsey připojí k delegaci při cestě mimo Zemi a dostane se do velkého problému s brouky...
RP: Ano, takový měnší problém s brouky.

GW: Když jsme spolu mluvili posledně, říkal jste, že si v této epizodě „procvičíte své herecké nohy (nadání)“. Jak to tedy dopadlo a co nám můžete o ději říct z Woolseyho pohledu?
RP: To jsem skutečně takhle příšerně řekl? „Procvičit herecké nohy“?

GW: Vlastně jsem to řekl já.
RP: Neuvěřitelné, jak podivně to zní, když vám lidé opakují vlastní slova. Proto byste nikdy neměl poskytovat rozhovory. Nedělejte to, protože oni jen obrátí vaše vlastní slova proti vám. Vypadáte pak mnohem hloupější než skutečně jste! I když já normálně projevuju tolik hlouposti, že se to ztratí. Ale jinak máte pravdu, skutečně jsem si je procvičil. Ale myslel jsem tím skutečně jen své nohy, protože scénář je plný akčních sekvencí. Utíkáme před takovými dravými masožravými brouky jako z filmu „Hvězdná pěchota“. Takže jsem se hodně naběhal. Natáčení mě vážně bavilo, protoře jsem byl konečně součástí hlavního příběhu epizody a neseděl někde na gauči v Bílem domě jako dřív. Michael [Shanks], Amanda [Tapping], Chris [Judge] i Ben [Browder] byli opět skvělí. Je tam jedna scéna u jídla a Chris se nás rozhodl zničit novátorským a zajímavým způsobem jak sníst párek v rohlíku. A musím vám říct, že do toho dal celé své srdce i duši.

GW: Woolseyho věčným argumentem je, že na tajný program, jako je Hvězdná brána, je potřeba, aby dohlížel civilista. Jestli program plní svou funkci a slouží potřebám veřejnosti. Souhlasíte vy osobně s tímto názorem?
RP: To ano. Myslím, že armáda by v zásadě měla sloužit veřejnosti. Vždy existuje možnost, že někdo zneužije vojenské moci, aby provedl něco, co není v zájmu populace jako celku, nebo co není zákonné v očích Spojených národů. V žádném případě tím nechci poukazovat na nějaké události ze současnosti, ačkoliv se teď o tom dost diskutuje. Skutečně se u každého případu musíme ptát, jestli je nutné použít vojenskou sílu. Musí se zodpovědět a přezkoumat mnoho otázek, a když se toto stane příliš rychle a navíc nemáme úplně všechna data, myslím, že by to mohlo vést k vážným pochybením. Nechci tím vůbec říct, že bych snad plně nepodporoval naši armádu, protože respektuji jejich snahu chránit svou vlast a přinášet oběti. Chci jen říct, že dohled je velmi důležitou součástí armády a je nutno o tom mluvit.

GW: Myslím, že jsme zaběhli do příliš velkých metafor. Raději se vás zeptám na něco z Voyageru, jestli vám to nevadí. Strávil jste u toho seriálu celých sedm let. Když se teď po čtyřech letech ohlédnete zpět, kdy se opět více vídáte se svou rodinou, myslíte si, že jste tomu obětoval příliš?
RP: Jsem spíše herec ze středních vrstev. Nejraději bych chodil do práce každý den a odváděl svůj díl třeba v televizi. Tedy za předpokladu že pracujete na seriálu jako byl Voyager, kdy máte kolem sebe skvělé lidi i štáb. Byla to jedna velká rodina a já byl rád její součástí. Takže to byl příjemný zážitek. Jsou tam týdny, kdy se vaše postava zrovna moc neprojevuje a nemá vlastně nic zajímavého na práci. Ale za těch 7 let jsem si velmi začal vážit vývoje své postavy. Myslím, že jsem měl dokonce nejlepší roli v seriálu, protože jsem měl otevřené možnosti. Začínal jsem jako nepopsaný list papíru a v podstatě plochá postava, která nebyla člověkem, ale snažila se mu přiblížit. Dostal jsem populární roli outsidera jako měl Brent Spiner v Nové generaci ....

GW: ...nebo Jeri...
RP: ...nebo Jeri. Mluvíte o Sedmé z devíti, že? Obě postavy se snažili stát součástí lidské komunity nebo ji alespoň pochopit. Prvním outsiderem byl ovšem Spock. Jsou to klasické startrekové role a dostávají nejlepší dialogy. Na Doktorovi bylo asi nejbáječnější, že nemusel studovat Akademii Flotily, ani nemusel být hrdinou, ani nemusel vynikat v ničem kromě svého oboru. Mohl být zbabělcem, hlupákem nebo mluvkou. Mohl být čimkoliv. Skutečně se z té postavy dalo hodně vytřískat.

GW: Říkal jste, že doufáte, že se Wollsey vymaní ze škatulky večného kritizátora.
RP: To ano.

GW: Když pomineme akční sekvence v poslední epizodě, myslíte si, že se vaše postava vyvinula?
RP: Když mi Joe Mallozzi poprvé ukázal scénář, řekl mi, že bychom si mohli malinko pohrát s Woolseyho charakterem a to myslím udělal. Já to tedy udělal určitě. V epizodě je několik humorných momentů. V jedné chvíli vidíme postavu, která je zcela vyrovnaná, má pevný pohled na okolní svět a která ví, jak v dané situaci dosáhnout svého cíle. To všechno najednou hodí za hlavu a vzniká velmi nebezpečná situace. Jsou chvíle, kdy, řekněme, téměř propadne panice. Na Hvězdné bráně se mi skutečně dobře pracuje a doufám, že Woolseyho na pokraji paniky uvidíme i v budoucnu.

GW: Bobe, děkuji za rozhovor.
RP: Bylo mi potešením.

Rozhovor v originále najdete zde.