 IGNFF (navazuje na téma Wesley): Je zajímavé se podívat na Wesleyho. Zdálo se, že se pro jeho postavu nedá udělat nic, aby se stal v očích diváků oblíbeným...MR: Ano, já vím. V první sezóně mu to autoři skutečně dost pokazili. IGNFF: Zřejmě jste se z toho poučili, když jste psali roli Jakea na DS9... MR: Ano, přesně tak. Neudělat z něho génia. Myslím, že právě tohle postavu Wesleyho úplně zabilo. Jakmile uděláte z Jakea normální lidské dítě, které nechce jít ve stopách svého otce a obléct si uniformu Flotily, už neohrožuje ostatní postavy. Dalo by se říct, že Wesley ostatní postavy ohrožoval. "Jsem super chytrý kluk, který každý týden všechny nakonec zachrání!" A někteří diváci ho za to nenáviděli. Nechtěli, aby on zachraňoval loď, ale aby to byl Geordi nebo Picard. IGNFF: Byl dítětem, které přeskočilo Akademii a dostalo se rovnou na můstek... MR: Jo, tohle všechno tu postavu ničilo a lidé k němu nikdy nezískali vztah. IGNFF: Měl jste problémy ještě s nějakou postavou? MR: Asi to byl právě jen Wesley. Vždycky bylo těžké vymyslet, co bude dělat. Napsal jsem několik epizod s Wesleym, na pár spolupracoval a pak jsem napsal tu poslední, kdy odchází s Cestovatelem. Ty poslední dvě se mi líbily právě jen proto, že ukazovaly, že i Wesley má nějaké chyby. "Je mladý, není dokonalý a má své problémy." Ale jinak se pro něj psalo velmi těžko. Nejdůležitější bylo nedat ho do scény, kde by mohl vypadat otravně a vy po něm chtěli hodit sekerou nebo tak. IGNFF: Myslíte teď, že jste s ním byli neúspěšní? MR: Nevím, jestli se nám to povedlo. Spíš bych to řekl tak, že se nám povedl nejméně ze všech hlavní postav TNG. IGNFF: S Deannou Troi hned v závěsu za ním, ne? MR: Já jsem vlastně měl Troi vždycky rád. Ona je skvělá herečka. IGNFF: Ale je pravdou, že v prvních sezónach to muselo být "Jak ji použijeme, aby se v každé epizodě nestala něčí obětí.", ne? MR: Ano. Hlavní problém byl už v jejích schopnostech empatie. Ani nemůžu říct, co to je. Pro diváka je velmi těžké pochopit, čím Deanna prochází. Obecně má cítit pocity druhých, ale co to znamená? Jaký to musí být zážitek? Když to píšeme do scénáře, je tam "Kapitáne, teď jste ho naštval!" IGNFF: A to se dá určitě poznat z jeho obličeje. MR: Jo, takže stále padáte do té stejné pasti. Museli jsme se s její postavou nějak vypořádat a tak jsme z ní udělali lodního terapeuta a psychologa. Ale opět jsme narazili na stejný problém, tohle je loď plná dokonalých lidí. Není mezi nimi dostatek napětí a všech těch vztahů, které by byly mězi tisíci lidmi cestujících vesmírem. Děla by se spousta divných věcí... IGNFF: Něco jako se udělalo s poradkyní Dax (Ezri) v poslední sezóně DS9? MR: Jo. Ale myslím, že Troi nakonec zapadla velmi dobře. Našli jsme způsob, jak ji zakomponovat do příběhu a udělali z ní Picardova osobního rádce a důvěrníka. Joe Menosky chtěl, aby její postava dávala zdání, že se děj odehrává v budoucnosti. V 80. letech se obecně věřilo, že role terapeuta bude v budoucnosti velmi důležitá a že dokonce dostane křeslo hned vedle kapitána. Teď už je to trošku absurdní. Nejdůležitější lidé na lodi jsou kapitán, jeho první důstojník a jeho terapeut. To přece není trojka, která dělá velitelská rozhodnutí. IGNFF: Vadilo vám někdy, když vás přezdívají "Náš Klingon" (resp: klingonskej kluk)? MR: Ne, vždycky se mi to líbilo, vždycky jsem byl pyšný na to, co jsem udělal s Klingony. Podrobně jsem zmapoval a rozšířil jejich kulturu a jsem tomu rád. IGNFF: Před tím, než jste přišel, se o nich moc nevědělo... MR: To ne. Byli zajímaví to ano, a já nečekal, že se na ně budu soustředit. Ale na začátku mě Michael požádal, abych sepsal dokument, kde bych definoval Klingony a Romulany jako rasu, protože věděl, že jsem fanouškem Původní série. Takže jsem sedl a sepsal vše co jsem znal, rozdíly mezi nimi a od té doby už šly všechny klingonské epizody na mě. První jsem napsal "Sins Of The Father" a byla to vlastně první epizoda v dějinách Star Treku, která měla otevřený konec. Worf je Klingony zavržen a odchází. Diváci věděli, že se příběh bude jednou dál rozvíjet. Takže bylo jen přirozené, že mi pak dali udělat pokračování. A tak to šlo pořád a pokud jsme nějakou epizodu s Klingony nedělal, žádali mě ostatní o radu co se týče vývoje rasy a jejich kultury. Bylo to zajímavé. Nikdy jsem nic podobného nedělal. Nikdy jsem nevytvořil cizí rasu jako celek, ze sociologického, politického i historického hlediska a dostal jsem do toho spoustu svých znalostí z lidské historie. IGNFF: Nebylo objevení Klingonů a Romulanů proti přání Gena R., který nechtěl opakovat již zavedené nepřátelské emzáky? MR: To ano, ale na můstku už přece akceptoval přítomnost Worfa... IGNFF: To je dost zdrženlivá odpověď... MR: Jo. Scénáristi pak pro Worfa chtěli psát víc a víc. Byl jediným v uniformě Flotily, který se nemusel chovat správně. Mohl mít problémy, mohl se naštvat. Takže psát pro Worfa bylo vždy skvělé. Gene se s Worfem ale nikdy úplně nesmířil. Když jsme dělali klingonskou dvojepizodu Redemption, skončili jsme tak, že celá sezóna byla o Worfovi. Vzpomínám si, jak Rick říkal, že se to Geneovi vůbec nelíbí. Neměl pocit, že by Worf měl být hlavní postavou. Pro něj to byl vždy Picard. Nechtěl, aby se o takové pro něj bezvýznamné postavě natáčelo tolik epizod. Nakonec se to natočilo, ale nikdy se s tím nesmířil. IGNFF: Když se podíváme na vývoj jeho postavy a samotné komentáře Michaela Dorna, dozvídáme se o něm nejvíc až v seriálu Stanice Deep Space Nine... MR: To jo. IGNFF: A ve filmech se teď objevuje hlavně v komických scénách. MR: Ano, myslím, že se tam hodí. Filmy stojí odděleně. Ale na DS9 jsme dostali skutečnou možnost se o něm dozvědět víc. Stal se více lidským, abych tak řekl. IGNFF: Bylo těžké udělat Worfa vážným, aby to samo nesklouzlo ke komedii? MR: V tom je ten trik. V pilotní epizodě Worf vyskočil a phaserem zamířil na obrazovku, na které byl nepřítel. Picard to komentoval slovy: "Chcete nám rozstřílet obrazovku, pane Worfe?" a on obrazně stáhne ocas a vrátí se zpět. Člověk si pomyslí: "Copak je idiot? Copak je první den na můstku? Co to jako mělo být?" Takže v tom je to riziko, neudělat z něho kašpara. Druhým nebezpečím, na které autoři, a dokonce i já, stále a stále naráží je, když chcete uvést na scénu skutečně silného protivníka a chcete ukázat jak je silný. "Proboha, právě zmlátil i Worfa." Takže ty postavy chodily na scénu, aby zmlátily Worfa a diváci tak věděli "On je tak silný, porazil Worfa." Ale když to pak opakujete příliš často, divák si pomyslí: "To všichni nepřátelé Worfa přemůžou?" A to je ta skutečná past. IGNFF: Takže pak začali mlátit Data... MR: Jo, přesně tak! "Popojedem. Kdo je druhý silák v naší skupině? OK, a» zmlátí Data." IGNFF: Když se podíváte zpětně na vývoj Nové generace, myslíte, že vám během šesté a sedmé sezóny docházely nápady? MR: Je velmi těžké si teď vzpomenout, ale vždy jsem měl pocit, že šestá sezóna byla naše nejlepší. Snažili jsme se k příběhům přistupovat odlišným způsobem, vstoupili jsme na jiné uzemí, příběhy byly vyzývavější a pro celý štáb to byl skutečně velmi dobrý rok. Sedmá sezóna už asi být neměla a to z mnoha důvodů. IGNFF: Mně osobně to vždy připadne jako prodloužení. MR: Ano, trochu ano. Ale myslím, že to mělo více důvodů. Jedna z věcí bylo, že docházely nápady, druhá, že jsem já a Brannon (Braga) začali připravovat natáčení prvního filmu. Myslím, že tak Jeri (Taylor) a ostatní zůstali trochu na suchu. Stále jsme jim říkali, že zvládneme obojí, ale pravdou je, že se nemůžete plně soustředit na dvě věci zároveň. A i Rick se více soustředil na film. IGNFF: Navíc se rozjížděl seriál DS9... MR: Ano, Michael se už soustředil jen na DS9, takže u TNG už nezůstalo dostatek lidí tak jak tomu bylo prvních šest sezón. A tak přišly na řadu diskuze jako "Nemluvili jsme o Geordiho rodičích, ukážeme jeho matku." "A co Worfův nevlastní bratr? Ukážeme Worfova bratra." V této sezóně jsme viděli spoustu příbuzných (Beverlyinu babičku nebo Picardova údajného syna). Ale jsem velmi pyšný na All Good Things... a myslím, že jsme skvěle zakončili sezónu. IGNFF: Ale stejně jste to mohli ukončit po šesté sezóně. MR: To mohli. Když se podívám kolem, neznám jiný seriál, který by měl skutečně vyjímečnou sedmou sezónu. ®ádný mě teď nenapadá. Nechci tím smést ze stolu celý rok, ale pro mě je vrcholem šestá sezóna a v nejlepším se mělo přestat. IGNFF: A také to odstartovalo precedent sedmé sezóny pro Star trekový seriál. MR: To jistě (se smíchem). Sedm let je dlouhá doba a když děláte 26 epizod ročně (standard u ostatní TV seriálů je 22) je to skutečně hodně epizod. IGNFF: Myslím, že DS9 dost pomohlo, že se v posledních dvou sezónách odehrává příběh na pokračování, než když se u TNG i Voyageru zůstalo u jednotlivých epizod. MR: Přesně... V DS9 jsme měli tolik příběhů, že jsme je ani všechny nestačili dokončit. Byla tam spousta materiálu, na který se nedostalo. Je to přesně tak, u jednotlivých epizod si stále pokládáte otázku: "Co jsme ještě nedělali? Měli jsme planetu, kde jsou všichni zelení? No jo, bylo to ve druhé sezóně. A sakra..." IGNFF: Přejděme k nápadu udělat klingonský muzikál. MR: Strašně jsem o ten muzikál stál. Do záznamu řeknu, že jsem ho chtěl udělat dřív než ho natočili pro Buffy a Chicago Hope (nebo Xenu). Chtěl jsem udělat muzikálovou epizodu, ale byl jsem sám. IGNFF: Člověk by řekl, že právě v DS9 by se to mohlo podařit. MR: Já vím, já vím. Bylo by to skvělé. V simulátoru nebo tak. Myslím, že tak to udělali v Buffy. Nebylo to něco s virem nebo tak? IGNFF: Vztoupil do nich démon. MR: Jo, nám by stačil ten virus, který by nakazil členy posádky a všichni by místo mluvení zpívali. To byl právě problém s Novou generací, udělat něco pro zábavu. "Můžeme udělat komickou epizodu, která nebude tak vážná, kde neohrozíme loď jako po každé ani nikomu nepůjde o život? Udělejme komediální epizodu." A oni proti tomu stále a stále a stále bojovali. IGNFF: Kdo přesně byl nejvíce proti tomu? MR: Byl to Rick (Berman). Říkal: "Netočíme sitkom! Komedie nebude. Tohle je akčně dobrodružný seriál a musí to mít určitou vážnost a je toho příliš mnoho v sázce." Je to jedno z těch pravidel, které se stává "Pravidlem". IGNFF: Když mluvíme o nástupu Ricka Bermana, tak mi ty pravidla přijdou dost svévolná. MR: I my jsme z toho měli ten pocit. Vzpomínám si, jak nám ze začátku Rick vtloukal do hlavy pravidlo, které mělo být Geneovo, ale nevím, koho vlastně bylo. IGNFF: Ale on mohl tvrdit cokoli. MR: Jo. Jedním Rickovým pravidlem bylo, že se nikdo v žádném kontextu nesmí zmínit o Kirkovi nebo Spockovi. Jejich jména se nesměla vyslovit. Ale přišla chvíle, kdy jsme začali pracovat na epizodě Sarek. Tam se Sarek mentálně spojí s Picardem a ten prožívá jeho emoce. Jak to udělat, abychom nevzpomenuli na Spocka? A Rick říkal: "Ne, jeho jméno nesmí zaznít." Ira se snažil prosadit, aby aspoň jednou mohlo zaznít jméno Spock právě při spojení myslí. Nakonec Picard řekl něco o tom, že byl na svatbě jeho syna a nikdy nebylo jasné kterého syna. "Měl Sarek dalšího syna?" Bylo to absurdní. Po letech jsem o tom mluvil s Rickem a podíval se na mě jako: "To jsem neřekl. Nebo ano? Takové bylo moje pravidlo? Nemyslím, že jsem měl takové pravidlo." IGNFF: Když mluvíme o zákazech. Co nám řeknete o zákazu publikovat zkažené záběry z natáčení? MR: To bylo další hloupé pravidlo. A myslím, že za něj mohl Patrick (Stewart). Rozzlobilo ho, když se udělal sestřih pokažených záběrů z první sezóny. Byl tím nějak uražen nebo tak a od té doby se už žádné nepublikovaly. IGNFF: Jak velký vliv měli herci na scénář? Myslím například právě Patricka Stewarta. MR: Ani moc ne. Epizody se natáčely jinak, než se do té doby dělalo. Autoři psali odděleně a tak bylo pro herce těžší přijít za scénáristou a něco navrhovat. Konverzace se většinou omezovala na společenskou. Michael Piller dokonce autorům říkal, aby na natáčení epizod nechodili. Každý má asi dělat to, co umí nejlíp a nenechat se ovlivňovat lidmi z jiného oboru. IGNFF: Jak se na vás projevovalo, když Patrick několikrát oznámil, že chce odejít? MR: Slyšeli jsme to od něj skoro každý rok a nikdy jsme to nebrali vážně. Když pak řekla Terry Farrell (Jadzia), že odchází, tak jsme jí také nebrali vážně: "To říkají všichni a pak se vrátí." No, ona se nevrátila. |